Už máš na letošní léto naplánovanou dovolenou? Kam vyrazíš?

​    Zatím o dovolené jen uvažuji. Rád bych si jel někam odpočinout, ovšem v době sezony by to znamenalo odříct nějaké koncerty. Proto se budu snažit odpočívat spíše v pracovní dny a víkendy jet koncertní činnost v plném nasazení. Ale koncem léta, nebo třeba na podzim dovolenou nevylučuji.​ 

Jezdíš spíš sám nebo s partou kamarádů?

​    Nejsem typ úplného samotáře. Jó, na chvilku někam zmizet, aby si člověk mohl v sobě porovnat důležité životní záležitosti se stává docela často. Ale dovolenou mám rád ve společnosti dobrých přátel, či někoho ke komu má mé srdce hodně blízko.​​A pak už je mi jedno, jestli je to s jedním člověkem, a nebo se šesti. Pravdou je, že čím více spřízněných duší, tím více legrace a zážitků si člověk odveze domů.​

Určitě toho máš procestováno dost… Z kterých zemí máš nejkrásnější zážitky?

​   Tak po světě jsem se určitě podíval. A pravdou je, že těch šancí vycestovat a vidět opravdu zajímavé a vzdálené země, bylo hodně. A pravdou také je, že ne úplně všechny jsem využil. Trochu mne mrzí šance se podívat za výhodných podmínek například do USA, kde ale šance stále mám a kamarády tam mám též….no a loni do Austrálie s možností ji letecky procestovat s Turbem a odehrát v největších městech asi 5 nebo 6 koncertů. Jenže měl jsem v té době ještě nějaké povinnosti vůči věřiteli, splacení dluhu byla priorita číslo 1. Do toho pořídit nové auto, což je nezbytné při tolika kilometrech co najezdím a taky jsem se rozhodl, že ze zatím nedotčené zahrady udělám krásné a malebné odpočinkové místo s letní kuchyní, terasou a bazénem. Všechny tyto priority a plány mi nedovolily vycestovat. Zahrada by možná počkala, ale věřitel ne. Ovšem s přibývajícími roky si začínám říkat, že už není čas na odmítání, ale rozhodně vidět všechno to, co vidět ještě lze. Nejsem sice starý, ale mládí už je pryč a kdo ví, co přijde zítra? Na cestování je potřeba mít chuť a tu bych měl. Pak peníze,… nejsem extrémně bohatý, ale dobře zajištěn. Což už splňuje druhou podmínku. No a pak čas a přátele, co nezradí a jsou velkou oporou. Všechny tyto skvělé podmínky co mi život nabídl už mám, přestože vůbec nebyly zadarmo a leckdy to byla pěkná dřina a odříkání, ze mne vlastně udělaly šťastného muže. Zážitků z cest je opravdu hodně. Paradoxně ty krásné co byly jasně krásné už během pobytu, například Itálie, Monako a Azurové pobřeží okolo Saint Tropez sice krásné zůstanou navždy, ale nemají tak pevné podloží, jak ty, kde jsem viděl na vlastní oči tu pravou a nefalšovanou podobu třetího světa, naprosto kulturně a morálně odlišné… i ekonomicky v šílených podmínkách , jsem v prvních dnech pobytu i ve slabých chvilkách říkal, co tady vůbec dělám, neriskuji tady zbytečně svůj krk? Viz návštěva Izraele, který je sice na docela dobré úrovni, ovšem z hlediska bezpečnosti, to má hodně daleko od Evropských standardů, pásmo Gazy, Jeruzalém na rozhraní Izraele a Palestiny… Koupání v Mrtvém moři, kdy se nacházíte ještě 433 m pod hladinou moře s pohledem na vyprahlou zemi Jordánska, kde nevyroste ani stéblo trávy, nepršelo 10 let… nejrozporuplnější zážitky mám z návštěvy Palestiny. Jet do Chánova na 14 dní by bylo oproti tomuto velmi vysoká kultura a úroveň. To je opravdu nářez, kdo nezažil, neviděl na vlastní oči, nemůže pochopit a děkuji Pánubohu, že žiji v České republice. A ještě k tomu kilometr od hranic s Německem, toto strategicky výhodné místo si užívám plnými doušky… mám tam opravdu mnoho přátel, úžasných kamarádů ty služby co tam nabízí mnohonásobně převyšují ty, co máme tady u nás a to mnohdy za stejných či o třetinu až polovinu lepších cenových podmínek. Velkej nářez jsem taky zažil při návštěvě měst Nižnyj Tagil, Sverdlovsk a Pěrvouralsk, což je asi ještě tak 2000 km za Moskvou směrem na východ. To byl další šok v mém životě. Takové vzpomínky prostě ve vás zůstanou navždycky. A začnete si vážit svého nedoceněného domova.

Neláká Tě pedagogická činnost ? Výuka kytary?

​  Kdo ví, co budu dělat v důchodu. :)) Ale teď na takové aktivity není čas. Když za mnou někdo přijde a chce, abych mu něco ukázal, či poradil, nemám problém. Ovšem, čím více člověk umí, tím více si uvědomí, kolik toho ještě neumí a to je důvod, proč dávám přednost spíše sebevzdělávání, než vyučováním a býti jakýmsi  lektorem.​

Vzpomínáš si na svůj prní koncert s Turbem?

​   No jéjééé… Plzeň Šeříkovka :)) Nikdo nevěděl že tam budeme hrát. Museli jsme si vyzkoušet, jak to vezmou lidi bez Richarda, který v té době už umíral. Strašné a období plné emocí a smutku. Na to se nezapomíná. Klepaly se mi kolena, sucho v hrdle, i kdybych vypil kanystr..

Bylo to složité a velmi velmi těžké období. Ale hodně mi to dalo, hodně i vzalo a hlavně i hodně posílilo.​

Připravuje Turbo nové CD? Nebo videoklip?

​ Vždy je těžké odpovídat za celý kolektiv. A nebo co se stane a jak to bude, když nikdo z nás neví co bude zítra. Momentálně mne trápí vyhřezlá plotýnka a jsem rád, že odehraji koncert. Teď si nepřeji nic jiného, než být zase zdráv a zase skákat přes kaluže. Nicméně, pár songů v šuplíku mám.. dokonce i s textem, který napsal doslova přes noc, dlouholetý kamarád Jirky Langa, Martin Feifrlík. Ale pokud budu mluvit za sebe jako za Míru Chrástku, tak ano… nové CD bych si přál, a natočit ještě nějaký klip také. ​

Přijal by jsi  křeslo porotce talentové soutěže?

​  Hodnotit druhé nikdy není lehké. Ale proto, že už jsem odehrál stovky, spíše tisíce koncertů, tak se mohu daleko lépe implementovat do vnitra každého soutěžícího, protože jsem to sám zažil. Můžete být úžasní zpěváci, úžasní instrumentalisti, ale pokud nemáte v rovnováze své duševní nitro a s tím co ve skutečnosti umíte a čím vás obdarovala i sama příroda a nepočítaje své morální a charakterové vlastnosti, nedokážete zhola nic. Dobře odhadnout začínajícího zpěváka je někdy nejen otázkou hudebního citu a vzdělání, ale i znalosti a osobních zkušeností z oboru psychologie.​​ Viz Karel Gott… první pokusy uspět v soutěžích končily propadem a nezájmem porot a podívejte kam to svou pílí, talentem a sebekázní dotáhl. Já se kdysi také ucházel o jisté místo na pěvecké konzervatoři v Praze, kde předsedala porotě jedna z nejslavnějších zpěvaček všech dob na šeské scéně… a také mne špatně odhadla. To neříkám , že bych sám sebe chválil, to v žádném případě. Na to jsem až příliš skromný. Ale hovoří za mne jasný fakt, že uchazeči, kteří dostali v té době jasně zelenou a byli přijati, to z 90 procent nikam nedotahli. Tedy odpověď:​​Ale proč ne? Do toho křesla porotce bych šel.​

 Oblíbené jídlo, pití?

​Toho je tolik, že by se sem ten nekonečný seznam nevešel. Jsou jídla a nápoje, co jsem jako kluk přímo nesnášel a nebo alespoň v lepším případě snědl, ale nemusel a nevyhledával. Takové to nutné zlo každého rodiče, je uvařeno, tak jez. To se mi vždycky příčilo, ačkoliv to se mnou máma a táta mysleli vždycky dobře. Teď mi chutná téměř všechno, mnohdy se i sám sebe ptám, proč mi to vlastně tenkrát nechutnalo? Status Quo… Ovoce miluju, zeleninu taky… a maso!!! jsem prostě masový a maso na všechny způsoby. Sýry ty jsem jako kluk nejedl. Teď bych se po nich utloukl. Takže mé pravidelné návštěvy v sousedním Německu si velmi užívám,a ten široký výběr a všeho moc kvalitního!!! což se v poslední době projevilo i na váze… odepřít si ty dobroty je hodně hodně těžký. Ale budu muset, nerad bych dostal angažmá do Maximturbulens. Jsou to mý kámoši, ale moje jedovatá kytara by jim asi to podstatně mladší publikum odradila. :)) ​Z nápojů mám nesmírně rád plzeňskou dvandu, z vín spíše ty archívy, výběry z bobulí, slámová či ledová vína… tam je cítit to slunce a síla přírody. Patoky co dávají do krabic bych zakázal. Ale jde asi o to co kdo považuje za cíl a co za prostředek… mým cílem je si pochutnat a užít si tu báječnou chuť a ne se zrubat jako carský důstojník a nevědět ani, jak jsem se dostal domů, natož si pamatovat co a kolik jsem toho vůbec vypil.​ Na chuť jsem přišel kvalitním a pravým koňakům… ale opět ta stejná zásada, pochutnat si a dost.

Vzkaz pro fanoušky?

​Milujte se a množte se! Aby vás bylo víc a my měli stále stejně plné sály. :))​